Navigace
Obsah
Počátky hasičského sboru
Dobrovolný sbor hasičský byl založen roku 1886. Obec Němčice, čítající v tom roce 102 domy s krytinou většinou měkkou, měla v době založení dobrovolného sboru hasičů 610 obyvatel, kteří se živili především rolnictvím. Jeho prvními zakladateli byli učitel p. František Hýsek, hostinský p. Vilém Bláha, řezník p. Karel Cihlář, rolníci p. Matěj Hebelka a p. Jan Prokop. Prvním náčelníkem ve sboru byl učitel František Hýsek, který úřad tento zastával 35 let do roku 1921. Sbor při založení měl 33 činných členů. Je třeba se také zmínit, jak tito hasiči pracovali a jaká byla jejich technika a také proč se tyto hasičské sbory zakládaly. Před dvěma stoletími byly takřka všechny domy, jak ve městech tak i obcích stavěny většinou ze dřeva. A pokryty byly buď slámou (šindelem) a nebo dřevem (došky). Proto v té době byly velmi časté požáry. Hašení těchto požárů bylo velice obtížné, neboť nebylo čím hasit. Ve většině případů celé domy i ulice lehly popelem. V naší obci to byl učitel p. František Hýsek, který dal obecnímu zastupitelstvu návrh, aby byl založen dobrovolný hasičský sbor a stalo se tak. První technikou, kterou si sami pořídili, byly žebře, nádoby na vodu (putýnky, džbery), krompáče a sekery. Při požárech se postupovalo tak, že se strhávaly sousední střechy, které dosud nehořely a polévaly se vodou, aby se požár dál nerozšířil. Později si pořídili jedno pístovou pumpu zvanou „Berlovka“. Její použití bylo velice jednoduché. Ponořila se do nádoby s vodou a pumpováním se voda tlačila do hadic. V té době si opatřovali peníze pořádáním různých zábav nebo sehráli divadlo, je také třeba zmínit, že sbor dostával i dary od spoluobčanů. Za naspořené peníze si pořídili dvoukolovou stříkačku. Její princip spočíval v tom, že se do ní nalévala voda a tlakem pístu ručním pumpováním se voda tlačila do hadic. Když už byl v mnoha obcích zřízen dobrovolný sbor hasičů, začala firma R. H. Smékal v obci Čechy u Prostějova vyrábět čtyřkolové stříkačky dvou pístové a se sáním. Do této stříkačky se už zapřahoval pár koňů a ty se pak mnohem rychleji dopravili ke studnám nebo k rybníkům. Tuto stříkačku si náš sbor pořídil od firmy R. H. Smékal roku 1892. Tyto stříkačky měly na obě strany ramena, do kterých se připevnily páky. Na páky se ručně tlačilo, jedna strana šla dolů a druhá nahoru. Tím si písty nasávaly vodu a též tlačily do hadic. K těmto stříkačkám byly připojovány rozdělovače a dalo se tak stříkat až ze tří proudů.
Ve zmíněné době koncem 19. století si hasiči, tehdy se jim říkalo požárníci, pořizovali stejnokroje a to pracovní, které byly z lněného domácího plátna. Také si pořizovali vycházkové oděvy, které si obléhali na různých slavnostech. Na slavnostech se zúčastňovali uspořádaně jako vojáci. Měli také své trubače a různé označení hodností. Byli to velmi obětaví lidé, kteří pro záchranu majetku a nejenom vlastního, nasazovali své vlastní životy. Tak rostly a sílily řady hasičů, když staří hasiči odcházeli, byly jejich řady doplňovány mladými obětavými lidmi.
